Podloubí s artefaktem

Aula Magna di Alma Mater

V srdci bolognské univerzity

Vytřeštěné oči v prastarém sálu bolognské univerzity, kde se konaly občas veřejné pitvy. Povšimněte si, prosím, křesla v pozadí - zde sedával profesor a stříšku nad hlavou mu nadnáší dvě sochy, které vypodobňují lidi svlečené z kůže. Contra gustum...

Cesta na vrchol

Zde se zastavil čas!

Andíček na vrcholu

100 metrů z 11. století (odpověď na hádanku publikovanou níže... :-) )

Trocha umění

Dvě věže (a Návrat krále)

Jen tak mimochodem, tipnete z kolikátého století pochází??

Via tippica

Neptunovy hýždě

Zpět v červeném městě

Po třech letech od úspěšného dokončení studia jsem se konečně mohl vydat pro diplom. Díky akci GTS, která díkybohu slaví 15 let působení na českém trhu, nás s Aničkou vyšla každého cesta tam i zpět na solidních 200 Kč. Jen upozorňuji, že normálně chtějí za tutéž službu 18x tolik... Možná i díky této láci chtěli mít řidiči co nejdříve po šichtě, takže jsme do Bologne dojeli v 5 ráno namísto 7.20. Zrakem jsem jen nenávistně a pohrdlivě přejel McDonalds, kde nás skoro před třemi lety okradli, a šli jsme se obligátně dospat na vlakové nádraží.
Kolem osmé již jen huráá do města, nasnídat se domácích zásob a oprášit značně rezivou a nedokonalou italštinu v hádce o diplom. Nakonec jsem ani nemusel příliš využít uvolněného zápěstí a celkem bez dlouhých okolků mi byl diplom vydán! Za drobný poplatek jej rád předvedu! :-) Následovalo dlouhé hledání hotelu a samozřejmě nádherná prohlídka mého veleoblíbeného města.
Ad hotely - jsou tu celkem drahé, ale přesto se nám povedlo najít na netu nějaký slabší za 25 euro na noc, jenže... Právě tu probíhal veletrh, kapacity se rychle zaplňovaly a v daném hotelu si řekli o 130 euro na noc!!! Nakonec jsem v jiném, v samotném centru města, dokázal srazit (v italštině!) cenu na půlku a šlo se spát. Předtím samozřejmě ale večeře s ochutnávkou zdejší nejlepší italské kuchyně, konverzace s Hajne a zapíjení diplomu.
Na obrázku se můžete přesvědčit o správnosti pojmenování "červená Bologna". Druhým důvodem je samozřejmě zdejší dominantní politické přesvědčení, které se nám na fotku dostat nepodařilo...

Brutal Assault 2006

Ani vlastne nevim, co nas k tomu dovedlo, ale jeli jsme se mrknout s Kuchim a Cermou na festak do Svojsic u Prelouce. I kdyz vlastne zhruba tusim, jake lakadlo za nasi cestou stalo - Amorphis, Orphaned Land, borci z mladi Fear Factory, sileni Carnival in Coal a zvedavost na Dimmu Borgir. Poradatele tezce neodhadli zajem, takze v arealu to vypadalo zhruba tak, jak uvidite na fotkach. Nadherni kluci, lepe devy... Tolik ozralych jsem snad v zivote nevidel.
A propos, z vyse jmenovanych plne nadchli jen CIC, zbytku nevysel bud zvuk (Amorphis) nebo se nedostavila plna forma (Dimmu). Tim se uvolnilo misto pro HC legendy Sick of it All, kteri se do toho opreli a skoro cely areal zborili. Poprve v CR nekdo dokonce zorganizoval i neblaze proslulou "Wall of Death"! Predstavte si tisicihlave pogo a tusite jen ze ctvrtiny, co to bylo za mumraj. A proc jsou pro me SOIA hlavni hvezdou festaku? Hudebne pochopitelne nic objevneho, ale takove nasazeni a energie, ze by i Petr Svancara tise zavidel! Navic pokerovanym Amikum lehce uverite, ze si za svou hudbou stoji a veri ji. Toz asi tak, no. Pristi rok nevim nevim, bude zalezet na obsazeni.
PS: Trebaze se jednalo o trochu extremnejsi festival, koupil jsem si netradicni CD - me oblibene Niacin (basa, bici, klavesy).